Strastiplná cesta na SuperCup aneb bez doběhů se vyhrávat nedá.
O minulém víkendu se na blanenském Strawberry Field konal Stříbrný Superpohár, který byl současně kvalifikací pro region Jih na letošní SuperCup na Hluboké. Poháru se zúčastnilo sedm tradičních týmů. Turnaj se hrál systémem "každý s každým" a byl doplněn o dovednostní disciplíny Masters, které jsou také nedílnou součástí SuperCupu. Postupový klíč byl předem jasný, na mezinárodní turnaj se podívá prvních 5 týmů. S odřenýma ušima nakonec bereme páté postupové místo, ale byly to nervy.
Naším prvním soupeřem byli Hroši, se kterými jsme hráli kvalitní utkání v minulé ligové sérii. A vyrovnaný byl i úvodní turnajový zápas. Až do konce páté směny byl stav 3:2 pro Hrochy. Bodově neomezená dohrávka 6. směny se nám však nepovedla, když jsme obdrželi hned 8 doběhů. Konečný stav utkání 11:2 je více jak krutý. Již první utkání ukázalo skutečnost, se kterou jsme se měli prát po celou dobu turnaje. A to, že přes dobrou hru v obraně se bez většího počtu doběhů ve formátu coach-pitch vyhrávat dost dobře nedá.
Druhým týmem, se kterým jsme na turnaji změřili síly byli Draci. I toto turnajové utkání bylo po většinu zápasu vyrovnané. Ještě na konci čtvrté směny bylo skóre 5:4 pro Draky. Jako přes kopírák s předchozím utkáním nám však závěr opět utekl a čtyři obdržené doběhy v páté směně znamenaly konečný výsledek 9:4.
Nyní byly na řadě čtyři dovednostní disciplíny Masters. Hod - odpal - běh a souhra. Hod byl více méně vyrovnaný (Naty Worm 36,9 m; Dave Krčál 35,8 m; Pája Kaláb 32,2 m). Odpal ze stativu se nám již tradičně nedařil. Svým odpalem nás podržel jen náš power-hitter (Theo Škrabal 37,3 m; Tobík Novosad 19,0 m; Adam Zedník 16,9 m). Běh byl pro nás trochu nešťastný, když nám bylo připsáno hned 5 trestných sekund za nešlápnutí domácí mety (což nás v konečném celkovém pořadí Masters odsunulo na konečné sedmé místo). Byly však i důvody k radosti, když náš rychlík celkově disciplínu běhu v Blansku vyhrál (Tobin Latzka 13,52 s; Tobík Hort 14,38 s; David Podhrázský 20,27 s). Radost nám udělala souhra, kdy konečný čas 18,50 s znamenal třetí místo.
Po Masters nás čekali ještě další 2 soupeři. Na zápas s Olympií, kterou jsme dokázali v ligové sérii dvakrát porazit, jsme si věřili. Ale kdo nepálí, nevyhrává. Konečný výsledek 6:0 byl pro nás velkým zklamáním. Abychom si udrželi šanci na postup, poslední sobotní utkání proti Ježkům jsme museli bezpodmínečně vyhrát. V lize jsme Ježky s přehledem přehráli, naše turnajová forma na pálce však nechávala výsledek otevřený. A byl to nakonec skutečně boj až do konce zápasu. Ještě po konci čtvrté směny bylo skóre nerozhodné 4:4. Pátá směna však vyšla lépe nám, a tak jsme vítězství 7:4 urvali na svou stranu. Po prvním dni jsme tak domů odjížděli se smíšenými pocity se třemi prohrami a jedním vítězstvím. V neděli nás měli čekat poslední dva soupeři.
Prvním nedělním soupeřem byli na pálce tradičně silní Nuclears, které jsme v lize dosud neporazili. A smršť to byla i tentokrát. Konečný výsledek 11:2 byl pro nás spíše milosrdný. Pokud jsme chtěli postoupit, museli jsme poslední tým v turnaji Hippos nutně porazit. Ale ani tentokrát to nebylo zdaleka jednoduché. Ještě v polovině utkání byl stav nerozhodný 3:3. Větší snaha po postupu však byla protentokrát na naší straně a doslova vydřené vítězství 8:4 nám definitivně zaručilo postup z pátého místa na SuperCup.
Sečteno a podtrženo. Bez doběhů se vyhrávat nedá. Pokud však zapracujeme na pálce, můžeme se vyrovnat každému soupeři. Mentální nastavení a dravost po vítězství bude pro nadcházející vrchol letošní sezóny klíčový.