Na letošním mistrovství republiky desetiletých se našemu družstvu podařilo dosáhnout svého momentálního maxima a byla to radostná podívaná.

Do turnaje v Jundrovském areálu U Hrocha jsme vstoupili v pátek v pravé poledne prvním zápasem ve skupině proti Miners Kladno a celkem s přehledem jsme si připsali první výhru 11:5, abychom se vzápětí jen přemístili do druhého dugoutu a podobným způsobem si poradili s dalším protivníkem z Dolních Louček s výsledkem 7:0. V dobrém rozmaru jsme takto vyrazili na druhý konec areálu, kde na nás již čekal pražský SaBaT, a v tentokrát o poznání vyrovnanějším souboji jsme páteční krasojízdu zakončili třetí výhrou 5:2. Bylo znát, že náš tým je dobře naladěn do dalších bojů.

Sobotní dopoledne na nás čekalo klání o první místo ve skupině s papírově silným soupeřem Eagles Praha. A také že na nás hned nastoupili. Už v úvodu jsme obdrželi několik bodů po tvrdých, dobře umístěných odpalech protivníků. Naše obrana čelila soupeři statečně, ale celý zápas jsme tahali za kratší konec. Konečná prohra 3:5 byla pro nás přesto výsledkem uspokojivým, po vyrovnaném a hezkém boji.

V tu chvíli jsme hádali, že tento pražský tým má na to, probojovat se do finále. A nemýlili jsme se.

Mezitím přišla zpráva, že po změně v rozpisu nás ve čtvrtfinále čekají domácí Hroši, vítězové loňského mistrovství. Nebylo v tom případě co ztratit. Takže naskautovat momentální rozpoložení soupeře, upravit rozestavení v poli, vybavit naše hráče do bitvy poměrně striktními instrukcemi na pálce a čekat, jestli se vše sejde. Ve tři hodiny odpoledne jsme zatroubili do útoku, aby se naše strategie, zaskočit soupeře hned v první směně, začala naplňovat. Chopili jsme se tříbodového vedení, abychom vzápětí realizovali druhý nezbytný krok, a to nedovolit v dohrávce odpověď. Naše obranná past zaklapla dokonale, hrajeme tři rychlé outy a vzápětí šokovaným Hrochům v druhém inningu přidáváme další bod. V dohrávce opět všechna jindy ničivá palebná hroší síla padá do našich nastavených rukavic a v tu chvíli začíná soupeř pracovat pro nás. Přicházejí chyby. My přidáváme další bod, čas se začíná krátit. Následuje několik výměn bez doběhu a zkušený soupeř se dostává zpět do hry a my pod tlak. Také chybujeme a v dohrávce poslední směny nás už začínají dotahovat, naštěstí se nám daří hrát první out a druhý krásný příhozem z levého pole na domácí metu proti vyrovnávacímu bodu. Když chytá naše první meta špatně trefený vysoký míč za foulballovou lajnou, skóre se zastavuje na stavu 5:4 a my propukáme v obří radost. Dokázali jsme to, prošli jsme přes nejtěžšího možného soupeře do semifinále. Loučíme se v sobotu s tím, že naše meta byla už dosažena a cokoliv navíc bude navíc.

Když tedy v nedělním dopoledni stojíme v boji o finále proti Drakům, máme uvolněnou náladu, možná o trochu víc, než by bylo třeba, a tak díky naší nesoustředěnosti soupeř odskakuje o čtyři body a nám opět nezbývá než dotahovat. To se nám nakonec daří až v poslední směně, kdy na dva outy dáváme prvně double a single, máme obsazenou 1 a 2, aby vzápětí přišla rána po lajně do zadního pole přes 3, dobíháme pro vyrovnávací bod, ale další naši běžci se ve zmatku zastavují na metách, aby kýžený obrat vzápětí uťal třetí luftout. Do dohrávky jdeme s nadějí na extrainning za stavu 4:4, ale soupeř neponechává nic náhodě a také s pomocí naší nervozity naplňuje postupně všechny mety, aby nakonec pomocí sacfly stáhl vítězný bod. Prohráváme, ovšem opět po krásné a napínavé podívané.

Stále živíme medailový en, vychází na nás Blansko, které neprošlo do finále přes Eagles a my doufáme, že si dokážeme se známým soupeřem poradit. Úvodní směny, kdy obrana šlape na jedničku nám skýtá naději, jenže ani náš útok není schopen se prosadit. Nakonec první bod stahuje soupeř, čemuž sice ještě činíme přítrž, ale další naše neúspěšná pálka nás sundává mentálně a v příštím inningu dopouštíme pět bodů nehodným způsobem. Další tři rychlé outy našich pálkařů, svěšené hlavy a sklenné pohledy našich hráčů dávají vědět, že je dohráno, přestože ještě bráníme, i náš poslední pokus o útok vychází naprázdno. Poslední zápas o medaili byl nakonec naším nejslabším vystoupením na turnaji. Škoda, ale po tolika lítých bojích není divu, když trochu došly baterky.

Konečné čtvrté místo je pro nás úspěch, turnaj jsme si užili náramně, děkujeme organizátorům za perfektní práci. Obrovské díky patří rodičům za catering a fandění.

Díky,

za trenéry Jan Fišer

Lineup: Robin Friedmann, Mikeš Bárta, Myšák Tuč, Áda Procházka, Fany Fišer, Marťa Procházka, Jony Bárta, Pája Lang, Maru Pressová, Ondra Kisely a Gabča Chodák. Bat boys: Bertík Bína, Hynek Kulhavý