U11

11. 5. 2024

Ustrašená prohraná série s Nuclears aneb hledají se bojovníci, zn.: Spěchá!

Po téměř dvoutýdenní herní pauze, kdy jsme měli minulý víkend podle rozpisu předepsáno volné kolo, jsme počtvrté za sebou vyjeli na hřiště soupeře, abychom tentokrát na Hvězdě změřili síly s prvním týmem ligy třebíčskými Nuclears. Věřili jsme, že zkušenost z prvního kola, kdy se nám podařilo porazit silné Hrochy, našim hráčům jasně ukázala, že v jedenáctkovém baseballu není žádný z týmů neporazitelný, a že si pro výhru půjdeme sebevědomě v každém dalším utkání. Výkon našeho týmu však pro nás byl v tomto směru velkým zklamáním, když naše hra během celé série zcela postrádala bojového ducha.

Do prvního zápasu jsme vstoupili s Theem Škrabalem na kopci. Theo nám opět dal tři kvalitní směny. Naty Worm přidal další dvě směny jako reliever. Slušný výkon nadhazovačů jsme však v útoku nedokázali výrazněji podpořit. Pouhopouhé dva hity a velké procento strike outů je toho jasným důkazem. Ačkoliv jsme se soupeřem až do poloviny zápasu drželi výsledkově krok, nulový hlad po vítězství nakonec znamenal vítezství Nuclears v poměru 9:2. Jako přes kopírák pak probíhalo i druhé utkání. Na kopci protentokrát startoval Áďa Zedník, který po dvou směnách předával utkání za nerozhodného stavu. Jako relieveři se představili Tobin Latzka a poprvé v sezóně také Dave Krčál, a přestože umožnili soupeři několik doběhů, zápas byl po celou dobu výsledkově otevřený. Absence vůle po vítězství však o naší prohře fakticky rozhodla již ve druhé směně za nerozhodného stavu! Na polovině line-upu bylo už v dugoutu zřejmé, že svůj souboj s nadhazovačem prohrají. Utkání proto skončilo v poměru 6:1 v náš neprospěch.


Nacházíme se v polovině ligové sezóny a do prvního velké turnaje zbývají pouhé tři týdny. Je proto bezpodmínečně nutné, aby si hráči jednou provždy zapsali za uši, že doba coach-pitch baseballu, kdy se po metách běhalo jako o závod, je s odchodem do vyšší kategorie nenávratně pryč. A že nadhazovač dává týmu "pouze" příležitost, ale utkání samotné se vyhrává na pálce. Pokud nechceme spoléhat pouze na štěstí, úspěch může přinést jedině celotýmový bojový duch. Když se na konci 19. století v Japonsku (zemi aktuálních baseballových šampionů) objevil baseball, stala se tato hra pro Japonce ihned národní vášní, protože v souboji jeden na jednoho, tváří v tvář mezi nadhazovačem a pálkařem nadšeně objevili rysy podobné populárním soubojům japonských samurajů. O úspěchu přitom rozhoduje nejenom fyzická síla, kterou jsme poctivě pilovali během offseason, ale stejnou váhu má i síla mentální. Baseball je souboj a vyhrát může jenom ten, kdo je ochotný bojovat. "Damashi" (bojový duch) je tak to, co je potřeba v našich hráčích probudit. Hráči sami musí chtít každý svůj nástup na pálce vyhrát. Toto musí být náš hlavní cíl do druhé poloviny ligy. Prozatím jsou naši pálkaři ustrašení a emočně labilní. Více emocí v dugoutu a méně na hřišti by nám jenom prospělo. Vyhrávat náš tým určitě může, ale může se tak stát pouze v případě, kdy si každý jeden hráč pro toto vítězství důrazně půjde. Nyní jsme v lize na bilanci 4W/4L. Příští neděli budeme hrát poprvé v sezóně na domácím hřišti a budeme chtít předvést úplně jiný výkon. Potřebujeme však tým složený z ryzích bojovníků.

další aktuality

Zobrazit archiv aktualit